Jsem přesvědčená, že v životě má člověk dělat to, z čeho má největší strach. A tak jsem si sedla k počítači, otevřela e-mail a poslala svou přihlášku na týdenní seznamovací akci, promptně nazvanou Seznamovák. Než jsem se nadála (a postupně si zabalila a opět vybalila všechno hezké a zároveň ne příliš hezké oblečení, které vlastním), seděla jsem v autobuse, navenek s úsměvem, uvnitř kicking & screaming vedle kluka, který prozradil, že studuje matematiku, respektive aplikovanou statistiku, což dalo základ naším budoucím dobrým vztahům, neboť odjakživa matematiku ze srdce nesnáším. Za ty dvě hodiny, co cesta trvala, jsme se ovšem stali sehraným duem, alespoň na poli sarkastických poznámek a utahování si jeden z druhého.
Jen pro úplnost: Seznamovák je vlastně takový tábor pro dospělý lidi, kde v bufetu místo gumových medvídků nabízejí čaj s rumem a zelenou, proto se není čemu divit, že ani složení chatek nikdo příliš neřešil. Tak jsem sdílela místnost se třemi slečnami a dvěma hochy - přítelem mé bývalé a budoucí spolužačky, která na čísle 32 dlela též, a přinejmenším srandovním týpkem Márou, který nás upozornil, že se klidně můžeme převlékat před ním (protože mu to nevadí), večer to rozjížděl v párty stanu, pročež si ráno musel nutně udělat gymnastickou protahovačku (překal je prostě překal) a byl mistrem v děsivých pohledech I see you.
Program vypadal asi takto:
07:00 - ztěžka otvírám oči a soukám se z teplého spacáku. Mára čumí.
07:30 - zase neteče teplá, myslím, že jsem překonala svůj rekord v rychlosti mytí vlasů. Líčím se, abych mohla dál předstírat, že nejsem hnusná jak pondělní ráno. Je mi kosa.
08:30 - cpu do sebe tuny housek, které tady pečou a jsou ještě čerstvé. Bye bye zdravý životní style.
08:50 - housek jsem přecpaná k prasknutí. Ostatní kradou housky a cpou si je do mikin.
09:30 - začínají ošahávací hry označené jako teambuilding. Je mi kosa.
10:30 - běháme po lese jako kokoti a hrajeme si na mravence. Už mi není taková kosa.
12:30 - oběd, poté obyčejné rozpustné kafe za dvacku v bufetu. Je mi kosa a chce se mi spát.
15:00 - píšu si zápisky z přednášky "Kam v Olomouci", která je v podstatě seznamem barů a hospod. Je mi kosa a mám chuť na pivo.
16:30 - běháme po hřišti jako kokoti a hrajeme si na čísla. Je mi takové teplo, že si rozepínám bundu a uvažuji o svlečení jednoho ze svých tří svetrů.
18:00 - ošahávačky pokračují. Jedna holka mě mlátí, myslím, že schválně.
18:30 - večeříme a s láskou vzpomínáme na ranní houstičky.
20:00 - posloucháme venku denní rozkaz. Je kosa k posrání.
21:00 - předstírám, že jsem neviděla, jak pan vrchní ten hamburger chystal, a s chutí ho celej sežeru. Bye bye zdravý životní style A štíhlá linie.
22:00 - začíná párty. Piju Semtex s Fernetem, je to dobrý.
22:30 - čistím z bundy Semtex s Fernetem, už to tak dobrý není. Matematikovi děkuju. Je mi kosa a smrdím jako Semtex s Fernetem.
23:30 - nabývám dojmu, že jsem profesionální party queen.
02:30 - ideální čas psát esemesky plné citu a emocí mužům mého srdce.
03:30 - kalíme už jenom na pódiu, v případě potřeby se s kamarády sbíráme ze země. S kolegou právníkem vyhráváme neoficiální soutěž v tančení párů. Je mi teplo.
04:00 - je mi trochu blbě.
04:30 - když si namydlím ruce, zjišťuju, že voda neteče už vůbec. Na záchodě zase není papír, pročež lítám po kempu s rukama od mýdla a snažím se situaci vyřešit jinak než skokem do bazénu.
05:00 - kašlu na to a jdu spát. Je mi kosa.
07:00 - ztěžka otevírám oči. Mára čumí.
Byl to zkrátka skvělý týden, který potvrdil, že co tě nezabije, to tě posílí.
Karolína
Žádné komentáře:
Okomentovat